Texty písní
PETR KOLÁŘ-JEDNOU NEBE ZAVOLÁ
Proudy řeky táhnou k nám
tvou nedostižnou tvář nesou dál
Proudy vody vítr vzal
nedopadnou na oltář jak se zdá
Dlouho to jen příběh byl
kde se nic moc nekoná, nesnídám
Nejspíš kdyby PánBůh žil
bylas ty má ikona osudná
(pro pokračování klikněte na… pokračuj či na název textu)
Jednou nebe zavolá
Díky Vám
taky naše hříchy těl
anděl by nám záviděl
málokdo ti odolá
znám to sám
co je touha má
a co slíbit mám
Dlouho sem se příliš bál
a tvůj dech opodál šeptal stůj
proudy vzaly lásku místo skal
ale zhůry mě varoval světský chrám
prázdný zvyky nemám rád
sou až příliš mimo nás a dotek tvůj
zůstal v nás a svou sílu dal i nám
až se příště budeš ptát
mám tě rád, mám tě rád
Jednou nebe zavolá
Díky Vám
taky naše hříchy těl
anděl by nám záviděl
málokdo ti odolá
znám to sám
co je touha má
a co slíbit mám
proudy řeky táhnou k nám
tvou nedostižnou tvář nesou dál
Proudy vody vítr vzal
nedopadnou na oltář jak se zdá
Jednou nebe zavolá
Díky Vám
taky naše hříchy těl
anděl by nám záviděl
málokdo ti odolá
znám to sám
co je touha má
a co slíbit mám
Jednou nebe zavolá
Díky Vám
taky naše hříchy těl
anděl by nám záviděl
málokdo ti odolá
znám to sám
co je touha má
a co slíbit mám
DANIEL LANDA-TOUHA
Je to jak nic,
to totiz nevazi vic
je to neco jak dech,
jak prani na kridlech
je to nemoznej cil
kterej si vymyslil
je to jak sen co rano rozpustil den
nic neni dost velkej cil
aby ses nepokusil
volej k nebi prani
a vsechno bude k mani
touha je zazrak, kamo zazrak
touha je zazrak, kamo zazrak
je to jak zar, poradne velikej dar
je to jak letici drak
naprosto presnej prak
je to hukot more
je to pramen v hore
touha je zit
zustat a neodejit
touha je padnout a vstat a rany nevnimat
je to tlukot srdce,
je to poklad v ruce
je to jak trpit
jako slunecni svit
uzasna mesicni zar
je to jak bozi tvar
je to skryta sila
je to zlata zila
touha je zazrak
takze prej si co chces
probouzej silu
s ni uz neklopytnes
touha jsou cary
v hlouby duse je mas
touha je zazrak, kamo zazrak
vzdyt uz to znas
touha je kram
kde maji vsechno a hned
hladina pali i ten pitomej svet
touha je brana ke vsemu o cem si snil
touha je cesta i cil
touha je zazrak, kamo zazrak
touha je zazrak, kamo zazrak
touha je zazrak, kamo zazrak
MAREK ZTRACENÝ- ZTRÁCÍŠ SE
Někdy lidem zbyde jenom víra,
co se ztrácí při pohledu na svět.
A milovaný lidi mizej v černých dírách
a někdo doufá, že se potkaj cestou nazpět.
A když ostatní jenom přihlížej
na smutný oči, který vyhlížej
A některý věci nejsou v lidský moci,
hrdě opětuju tvoje mlčení.
I když jsem sám, jsem s tebou ve dne v noci
a tiše doufám ve vysvobození.
A když ostatní jenom přihlížej a ty spíš,
čas pluje dál, doufám, že víš.
Refrén: Ztrácíš se z mojí paměti
a lidi od nepaměti se znovu scházej, jéé
A doufám, že stihnem těch pár vět,
že najdem cestu zpět, tvý oči mi scházej, jeejéé
A někdy všichni žijem jenom vírou,
to když nám život mizí mezi prsty.
Jsme jako dutý stromy pod života tíhou,
všichni tušíme kam míří naše cesty
A když ostatní jenom přihlížej a ty spíš,
čas pluje dál, doufám, že víš, jéé
Refrén: Ztrácíš se z mojí paměti
a lidi od nepaměti se znovu scházej, jéé
A doufám, že stihnem těch pár vět,
že najdem cestu zpět, tvý oči mi scházej, jeejéé
Já přece vím, že jsem ten, co chybuje,
a marně doufá
Já přece vím, že jsem ten, co chybuje,
a ke dnu vstoupá, ke dnu vstoupá
Stoupám ze dna vzhůru,
vzhůru vodou pluju
svůj pocit tiše křičím,
že jsi pro mě vším a ničím
Stoupám ze dna vzhůru,
opouštím tvoje vody
Bortím tvý hráze, vstoupám,
v lepší život doufám, jéé
Refrén: Ztrácíš se z mojí paměti
a lidi od nepaměti se znovu scházej, jéé
A doufám, že stihnem těch pár vět,
že najdem cestu zpět, tvý oči mi scházej, jeejéé
Ztrácíš se z mojí paměti
a lidi od nepaměti se znovu scházej, jéé
A doufám, že stihnem těch pár vět,
že najdem cestu zpět, tvý oči mi scházej, jeejéé
Já přece vím, že jsem ten, co chybuje,
a marně doufá
Já přece vím, že jsem ten, co chybuje,
a ke dnu vstoupá, a ke dnu vstoupá
Katka Knechtová - Mój Bože
Muoj Pane Bože, spásy mé, nářkom sem žaloval ti za dne, teď v noci spienam ruky prázdné, své ruky spienam k modlitbie, modlitba stúpa k tobie lkaniu, své ucho nachyl k biedovaniu.
Muoj Bože, z hlubin ťa volám, úzkostnú modlitbu moju slyš, ve smrti spienam ruky prázné, ať moju prosbu vyslyšíš.
Má dusza syta útrapú, muoj život přiblížil sa prázdniu, tam,kde jen úzkosť hlasu zaznie, tvář nech teď mám, co do jam jdú. Tam, kde je tma, ač den je bílý, sem jak bych žádné nemiel síly.
Muoj Bože, z hlubin ťa volám, úzkostnú modlitbu moju slyš, ve smrti spienam ruky prázné, ať moju prosbu vyslyšíš...
Tam, kde je tma, ač den je bílý, sem jak bych žádné nemiel síly.
Muoj Bože, z hlubin ťa volám, úzkostnú modlitbu moju slyš, ve smrti spienam ruky prázné, ať moju prosbu vyslyšíš...
Den kdy se vrátí láska -Petr kolář
Mít svůj cíl a zázemí
Cestou přímou jít
Schůzka náhodná
A je to silnější než já
Teď už vím že nestačí jen chtít
Hříšníci a andělé
Obývají Svět
Jsme jen ty a já
A tak vážně se mi zdá
Že dneska žádný anděl nepřilét
A něžná svítání
Nás neminou
Jednou je najdem
Náhodou nás naleznou
Zas přijde den
Kdy láska vrátí se k nám
Nabízí náruč dokořán
Nebude dál samotná
Nebude sám
V den kdy se vrátí láska k nám
Na rozcestí osudů
Křídla rozpínat
Když nejvíc chceš se rvát
Překvapí tě náhlý pád
A já už vím že nestačí mít rád
A jen na tom záleží
Musíme se dát
Cestou zdlouhavou
S vlastním nebem nad hlavou
A slunce tvé to nedokáže lhát
A něžná svítání
Nás neminou
Jednou je najdem
Náhodou nás naleznou
Zas přijde den
Kdy láska vrátí se k nám
Nabízí náruč dokořán
Nebude dál samotná
Nebude sám
Vyznání- Petr Kolář
I když jsem chlap bez vyznání, teď se vyznávám,
léta jsem měl klamná zdání, lásku že já znám.
Stačí jít se někam napít, vždycky najdeš stůl,
kde je holka, která ztratí s tebou noci půl.
Pár let se dá tak prožít, je to celkem fajn,
život je jak velkej flám.
Najednou ti dojde, že se chováš jak ten blázen -
jako blázen, jako bloud,
a víš jasně, že chceš víc, než mít holku na měsíc.
Před očima náhle zjeví se ti všechny tváře -
tváře s adresou,
kde znáš postel a jen skříň, jsi jen hostem mezi vším.
Je to láska nebo není, začínáš se ptát,
nebe nezná vyvolených, ty bys jím byl rád.
Toužíš poznat něco navíc, co však nevíš sám,
objevit svět nepoznaný, stoupat ke hvězdám.
Pár let se dá tak prožít, je to celkem fajn,
život je jak velkej flám.
Najednou ti dojde, že se chováš jak ten blázen -
jako blázen, jako bloud
a víš jasně, že chceš víc, než mít holku na měsíc.
Před očima náhle zjeví se ti všechny tváře -
tváře s adresou,
kde znáš postel a jen skříň, jsi jen hostem mezi vším.
Říct si zda jsem zvážněl, že jsem chytřejší
však váhám, však váhám.
Najednou ti dojde, že se chováš jak ten
Najednou ti dojde, že se chováš jak ten blázen -
jako blázen, jako bloud
a víš jasně, že chceš víc, než mít holku na měsíc.
Před očima náhle zjeví se ti všechny tváře -
tváře s adresou,
kde znáš postel a jen skříň, jsi jen hostem mezi vším.
Najednou ti dojde, že se chováš jak ten
Najednou ti dojde, že se chováš jak ten blázen -
jako blázen, jako bloud
a víš jasně, že chceš víc, než mít holku na měsíc.
Před očima náhle zjeví se ti všechny tváře -
tváře s adresou,
kde znáš postel a jen skříň, jsi jen hostem mezi vším.